Požární odolnost střech

Základní parametry hodnocení požární odolnosti

Při zkouškách se sledují stanovené mezní stavy, charakterizující požadavky a účel požární odolnosti konstrukce. Označují se písmeny a znamenají:

• R – nosnost konstrukce  
• E – celistvost konstrukce  
• I – tepelná izolace konstrukce  
• W – tepelná radiace z povrchu konstrukce

Výsledkem zkoušky je hodnota požární odolnosti v minutách (15, 20, 30, 45, 60…), dosažená při nepřekročení stanovených mezních hodnot R, E, I, W.  

Základní klasifikace

Zkušební norma obsahuje 4 zkušební metody, převzaté z národních norem 4 států EU. Liší se navzájem provedením zkoušky.

• Zkouška 1 – hořící hraničky bez větru
• Zkouška 2 – hořící hraničky + vítr
• Zkouška 3 – hořící hraničky + vítr + radiace
• Zkouška 4 – hořící plynový hořák + vítr + radiace

Každá ze čtyř metod má několik klasifikačních tříd. U všech se začíná třídou BROOF a končí třídou FROOF. Za tato označení třídy se připojuje ještě označení zkušební metody (t1), (t2), (t3), (t4).  

Pro potřeby ČSN 7308 byly z této normy akceptovány pouze zkoušky 1 a 3. Zkouška 1 se požaduje pro střechy mimo požárně nebezpečný prostor, zkouška 3 pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Za vyhovující je požadovaná klasifikace:

• BROOF(t1) – mimo požárně nebezpečný prostor  
• BROOF(t3) – pro požárně nebezpečný prostor  

Výsledkem je zjištění, zda střešní plášť nešíří nebo šíří požár v daném prostoru.

Střešní plášť třídy BROOF(t1) může být použit mimo požárně nebezpečný prostor v souvislé ploše a nemusí se dělit na plochy menší než 1500 m2.